Píseň pistolníka

1. Pro dvacet vrubů na pažbě já psancem jsem se stal

já nesnížil se ku vraždě pard táhnul první sám

R: Až ráno krásná Montano

zřím naposled svůj rodný kraj

já chtěl bych ještě zlíbat své děvče

než mu řeknu good bye

2. Přízrak se lesem potácí mexikán opilý

a na mé staré pistoli přibyl vrub jednadvacátý

R: Až ráno, krásná...

3. Koník můj věrný kamarád na půli cesty kles

a já jsem ho měl tolik rád a mám i ještě dnes

R: Až ráno, krásná...

4. Proč jste mne moje pistole, proč jste mne zklamaly

zapláče dívka v údolí, že jsem byl pomalý

R: Až ráno, krásná...