Wabash Cannon Ball

Od Atlantskýho pobřeží přes Tichej oceán,

žene se mrak sazí jak tornádem hnán.

To hučení a skřípění a rachocení kol,

to je ten náš vláček Wabash Cannonball.

R: Už je slyšet zdáli na mašině zvon,

to pozná každý dítě, ten nakřápnutej tón.

Halekají všichni, co na nádraží sou,

slává, už zas přijel náš Wabash Cannonball.

Radujou se honáci, tam vod texaskejch stád,

že nemusejí stáda svý až do Washingtonu hnát.

Že odveze je třeba až na severní pól

vláček co má jméno Wabash Cannonball.

R: Už je slyšet...

Usmívaj se hoboes, co jich plný státy sou,

že můžou rychle na jih, když za sluníčkem jdou.

Že odveze je z Ohia do Apalačskejch hor,

vláček co má jméno Wabash Cannonball.

R: Už je slyšet...

Říkal děda Claxon, ten kterej všechno ví,

jó, já sem prožil hodně a to je hotový.

Když Sever válčil s Jihem, tak náš komandant Houn

se vrátil slavně z bitvy vláčkem Wabash Cannonball.

R: Už je slyšet...