Dlouhý černý závoj

(harmonika à la 1. řádka refrénu)

Stalo se to dávno, už je to roků pár,

chlapa zabili, prej tam co stával bar.

Dva to viděli a voba dva říkaj,

že vypadal jak já, ten chlap, co utíkal.

Soudce se mě ptal: Jaký máš alibi?

buď jsi jinde byl, nebo's ho zabil ty.

Já tam mlčky stál a pot se mne lil,

jen kamaráda žena ví kde jsem tu noc byl.

R: Každou noc, když všichni spí,

její pláč až k mýmu hrobu zní.

Nikdo neví, nikdo nezná,

nikdo to neví, jen já.

Už oprátku mi chystaj a kněz mi sbohem dal,

dole stála žena, co jsem s ní tu noc spal.

A dole stála žena, vedle ní kamarád,

myslí, že ho ráda má, a to mu nechci brát.

R:

REC: Pak trhli podlahou, já byl k nebi blíž

a vona stála dole, jen vo dva metry níž.

Pozdě na večer, když kamarád šel spát,

tak přišla na můj hrob mi s pláčem sbohem dát.

R: