Vlak do Zlatodolu

V dálce duní rachot kol naší starou tratí

před stanicí Zlatodol fůru páry ztratí a dál pádí

s námahou jak hroch v patnáctém poschodí

já stojím na předmostí s každodenní přesností a mávám

Říkáme mu šrot a spol. když tak tady píská

snad je mu ta Zlatodol ze všech nejvíc blízká pro své mládí

na jinou trať dost dobře se nehodí

je však už mou zvyklostí že rád na tom předmostí mu mávám

V dálce duní rachot kol v zatáčce se dusí

za stanicí Zlatodol lítá hejno husí a vlak pádí

píšťalkou mě včas do rána probudí

já kosmickou rychlostí šup a už mu s radostí zas mávám

V dálce duní rachot kol naší starou tratí

před stanicí Zlatodol fůru páry ztratí a dál pádí

s námahou jak hroch v patnáctém poschodí

já stojím na předmostí s každodenní přesností a mávám