Rok 2002

1. Kalendář nám ukazuje rok dvatiícedva.

Černý mraky k nebi táhnou, obloha zamrzla.

Poslední racek křídli zamává,

jakoby nám všem sbohem dal.

Úzkost nám v srdcích ale zůstává,

co bude s námi, jak to bude dál.

2. Betonové kvádry se tyčí z asfaltových cest.

Celá země, kam dohlédneš, jedno město měst.

Na poslední strom už pilu brousí,

bude tam obrovský dům stát.

Kolem jdoucích, kdo utrousí,

co budem dělat a kde budem hrát.

R. |: Zůstává dál ten co jak skála stál.

Já chtěl jen říct, v tomhle světě nechci žít. :|

3. Betonové kvádry se tyčí z asfaltových cest.

Celá země, kam dohlédneš, jedno město měst.

Na poslední strom už pilu brousí,

bude tam obrovský dům stát.

Kolem jdoucích, kdo utrousí,

co budem dělat a kde budem hrát.

R. |: Zůstává dál ten co jak skála stál.

Já chtěl jen říct, v tomhle světě nechci žít. :|

R. |: Zůstává dál ten co jak skála stál.

Já chtěl jen říct, v tomhle světě nechci žít. :|