Cesty zpátky

Znám cesty, které zapomněly směr, kam chtěly vést,

i tóny,které nedozněly, zhasly v prachu měst.

ty stráně doma sněhem voní, bílé jako stáda koní,

vzdálené jak léto loni, dálná světla hvězd.

R: Cesty, co se vrací, jsou delší než ty tam,

cesty, co se vrací, jsou starší než ty sám,

ptát nebudeš se kudy, jen řekneš,

cestu znám.

Ta stará skála u nás doma ztrácí kamenía

vyschlá řeka zapomněla odkud pramení,

jen stromům,co tu stojí tiše, čas do kůry kmenů píše

pozdrav křídel z ptačí říše, dávná znamení.

R: Cesty, co se vrací, jsou delší než ty tam,

cesty, co se vrací, jsou starší než ty sám,

ptát nebudeš se kudy, jen řekneš,

cestu znám.

Vím, že se nikdy nerozejdou přímky kolejí,

den se s nocí střetne k ránu možná snadněji,

jak pravá noha levou střídá,k měsíci se příliv vydá,

sever,co si střelku hlídá,brodím závějí.

R: Cesty, co se vrací, jsou delší než ty tam,

cesty, co se vrací, jsou starší než ty sám,

ptát nebudeš se kudy, jen řekneš,

cestu znám.