Vzpomínky

Kdo ví, kam odchází

vzpomínky s vůní zasněnejch rán,

Emi Hmi

zamžené zápraží, včerejší stín

splašenejch vran.

Kdo ví, kam odchází

barevný úsměvy z listů a stran

vybledlých koláží, kroniky z dob

broušenejch hran.

R: Za pár let snad budu číst dneska bílej prázdnej list,

třeba pochopím, co časem dozrává,

knížku křehce svázanou, rukou léty vypsanou,

každým tahem další stránka roztává.

Kdo ví, kam odchází

vzpomínky s vůní zelených rán,

vagóny odváží včerejší sny

z listů a stran.

R: Za pár let snad budu číst dneska bílej prázdnej list,

třeba pochopím, co časem dozrává,

knížku křehce svázanou, rukou léty vypsanou,

každým tahem další stránka roztává.

Kdo ví, kam odchází

vzpomínky s vůní zelených rán,

vagóny odváží včerejší sny

z listů a stran.