Paradoxe Sur Le Comédien

Pěstuj, chovej, měň, nakrm a sdílej - nikoliv konzumuj.

Řeš, vybírej, vol a jasně definuj: Tohle chci a tohle nechci.

Ne!

Je v tom jakýsi rozpor, hledět na úrodnou zem

kde hlad děti sužuje, politik je jim kuchařem

jejich sténání, to má být zpěv?

Já nevidím, jak jednou spolu jdem

společnou cestou, společným snem.

Já nevěřím, že někdy spolu vyjdem

nevěřím, nevěřím, ani to nechci.

Je v tom jakýsi rozpor, daleké pouště a chrámy konzumu,

kde hlad lidi sužuje, korporace jsou jim kuchařem

jejich sténání, to musí být zpěv!

Tak blafuj!

Když vzdychá a bledne, říkej mu, že kypí zdravím,

zpracuj člověka, ať po tom touží.

Kaž odříkání.

Řekni mu, že je přesycen, ač víš, že vládne jenom chlebem,

lichoť jeho ženě, lituj dětí,

dokud je nezkrotíme!

Já nevidím, jak jednou spolu jdem

společnou cestou, společným snem.

Já nevěřím, že někdy spolu vyjdem

nevěřím, nevěřím, ani to nechci!

Je to lstivá vlídnost, kterou chudé přinuť

žít a vyžít jen ze zbytků chleba.

A usměj se, když se mračí,

a mrač se, když se usmívají,

a vysměj se, když se bouří,

a nediv se, když rabují a zabíjejí!

Bledému z dřiny, hladu, klidně řekni, že je zdravý a šťastný

a když mu děti stůňou nech je chcípnout.

Rodí se jich příliš mnoho.

Co je posílí a tebe zabije?

Hlad a vztek!

Co je posílí a tebe zabije?

Lhostejnost.