Pavouk

Stavím sídlo z vláken

s políbením spirály.

Ve dne dřímám utajen,

vzbudí mne až chorály!

V křeči sobě vlastní,

slavím ten dar lenosti.

Na dohled kořist plachtí,

chybí mi cvik milosti.

Zvíře tužby docení,

nezná princip trhu

Oběť beztak vyslídí

a užívá si dohru!

V srsti hladit lechtá

zradit kmen to láká...

s pavoukem

Jsem s ní sám

dál vysávám

žal co zbyl

promlouvám k mý oběti

...neuhýbám

Vkládám si květ do křídel,

pro let nocí sám.

O mě sní i nepřítel,

v boji se nevzdám!

Ortel si rád vyslechnu,

vždy odbíjí pátá.

Třpyt a sítě v pohybu,

silueta mává!

Zlomen křečí v oprátkách

- obrazy skrz sliny.

Vědomí na lopatkách,

osm očí - jed - enzymy!

hladit srst

zradit kmen

zradit kmen

s pavoukem