Poprava

Vítr fouká a probíhá příprava,

na náměstí dneska bude poprava.

Lid si to žádá, žádá to po právu,

neměli dlouho žádnou zábavu.

Kat s červenou rouškou na hlavě,

házení kamení po blíľžcí se postavě.

Všichni se baví a král kyne do davu,

vždyť uvidí dnes trestance nápravu.

Ref.:

Středověk je blízko a ty seš tu s námi,

nemůžeš se vrátit, pojď mi lízat rány

Kvůli porušení jednoho zákazu,

na krk pověsí dlouhý kus provazu.

Poslední slova, vyřčená prokletí,

bude to stejné po celá staletí.

Provaz je pevnej a nepovolí,

jen malou chviličku to asi zabolí.

Náhle v davu ticho, místo rozruchu,

a to už nohy visí jen ve vzduchu.

Ref:

Středověk je blízko a ty seš tu s námi,

nemůžeš se vrátit, pojď mi lízat rány

Lid je spokojen, domů se rozchází,

a ten co visí nikomu neschází.

Těžko si na něj někdo vzpomene,

není vidět za hradby kamenné.

Sundat ho se nikdo nenamáhá,

ať tam visí, jako výstraha.

Než otevřou znova šatlavu,

budou se těšit na další popravu.