Zapovězene

(Touzim se setkat s duchem davneho milence,

ktery zemřel dřiv, nez se zrodil Bůh lasky)

Nechal jsem

kůru stromů

Laskat kůzi mrtvych

a snil o Zapovězenem

"Pojď se mnou

do naruče z větvi

v noci přilis krasne pro zivot"

V noci, kdy stromy mluvi

A ja jim rozumim

Tolik nadhernych okamziků, v jedine chvili,

kdy jsme splynuli se Zemi

a dali ji svou touhu,

Jak selmy milujici kořist,

Jak ruce bořici betonovy svět,

Jak oči zrozene z větru

Vracim se k te, ktera ma tisice jmen

k demonu měsičniho světla

a zapovězeneho milovani.

Anděl plny bolesti,

Ktery umira aby se zrodil Bůh lasky