Severská

Emi

R: Leží na zemi a zpívá,

leží na zemi a přemítá,

leží, do nebe se dívá,

je-li pravda stále ukrytá

jen tam…?

Emi

Tělo do země mu vrůstá,

stromy kořenů ho vítají,

oči otevřou i ústa,

pohledem se zeptají:

„Jsi sám?“

1. Tělo do země mu vrůstá,

až někam k pramenům,

tiše říkají mu: “Zůstaň,

své žízně

zbav se a podívej…

Vstříc ti jdou ruce kořenů,

nech se obejmout

a s mízou stoupej výš a výš…“

R:

2. Staň se javorem a vnímej,

jak šeptá listoví,

nad vrcholy hor se vznes

na křídlech ptáků,

jako batole se dívej,

vítr ti napoví,

na své zavolej

a úctu vzdej jim.

Jak? Víš sám…

Emi

Lado!

Živo!

Rode!

Velese!

R:

3. Tělo do země mu vrůstá,

až někam k pramenům,

tiše říkají mu: „Zůstaň,

své žízně zbav se a podívej…

Vstříc ti jdou ruce kořenů,

nech se obejmout

a s mízou vzhůru stoupej,

staň se javorem a vnímej

jak šeptá listoví,

nad vrcholy hor se vznes

na křídlech ptáků,

jako batole se dívej,

vítr ti napoví,

na své zavolej

a úctu vzdej jim.

Jak? Víš sám…“

Lado!

Živo!

Rode!

Velese!