Okuropění

To Slunce je mojí inspirací

matka příroda a země již jsem synem

lidé jsou Achillem v patové situaci

Bude hůř pokud nesplynem

Jdou jak mořem

vlna za vlnou

občas se srazí cestou k děsivému břehu

Ale nemají pocit, že jedním jsou mořem

Nač je nám horám poroučet

namísto chleba lámeme hole,

ale kdo nasytí ty hordy čet

co žene Láska k bližním na válečné pole

Jestli Bůh tvořil zemi spatra

tak pane Bože to klobouk dolů

marně teď v sobě pátrám

kdy naposled jsme takhle mluvili spolu

Když už jsme u toho

dovol mi otázku

vážně to s člověkem už visí na vlásku

vážně je hotovo?

Jak se mě můžeš takhle ptát

přestaň už plýtvat slovama

jsem tvůrce a ne kat

řeknu Ti rovnou co s váma

A bo lilo už od kuropění

najednou se spojení přerušilo (7x)