Přičichnutí alergikovo

Ami Dmi

V nose mě šimrá alergie,

jak se tak šourám, ale je mi,

Ami Dmi

ale je mi fajn, dobře se tu žije

v mé rozkvétající zemi.

Ami Dmi

Tak trochu slzím a pokašlávám,

jak mi do očí padá pyl z květů.

Ami Dmi

Nevěřím všem těm poplašným zprávám.

Mě prostě a dobře je teď tu.

Ami Dmi

Pletence milenců v čerstvé trávě

a křik dětí z pískoviště.

Ami Dmi

Já věřím nejvíc své vlastně hlavě,

mé tělo je mé útočiště.

ref. Tak mi doktoři pouštějí žilou,

to aby infekce nezpůsobila,

že bych snad nakazil taky svou milou

zemi, co vskutku je čilá.

Ami Dmi

Pověstná jarní apatie

a dlouhé fronty před apatykou.

Ami Dmi

Já a Ty kouříme u Slávie,

dál pak po nábřeží elektrikou.

Ami Dmi

Kousek odtud je galerie.

Vrátného znám a za litr rumu

Ami Dmi

uvidíš obrazy mistrů z Itálie

a vrátného zlitého jak pumu.

Ami Dmi

Rád se kochám a rád jsem kochán.

Koho chleba jíž, toho píseň zpívej.

Ami Dmi

Já zpívám tomu, koho zrovna potkám.

Dělám všechno pro, to abych zůstal živej.

R:

Páč mi doktoři dál pouštějí žilou, infekce ve mě však už pokročila,

co nejde rozumem, musí jít silou, kam pak se mrška skryla.

Ami Dmi

Zápisy vznešených dialogů,

citáty velkých mužů i žen,

Ami Dmi

kouřové signály úst demagogů,

zde domov můj má rozkvetlá zem,

Ami Dmi

oteklá tvář vstupenka do legií,

stíny tlouštíků na štíhlých křivkách cest,

Ami Dmi

partyzán napaden letargií,

bezelstná vítězství slibů a gest.

Ami Dmi

Na základní škole T.G. Masaryka,

naříká poslední učitel dějepisu,

Ami Dmi

znuděných studentů se výklad nedotýká,

budoucnost národa krapet mimo mísu.

R:

A tak mi doktoři pustili žilou, infekce nátlaku ustoupila,

pak opustím taky svou milou, zemi čo zabudla, že mala Kryla.