Oni se jdou prát

Páni stojí, žluč je dusí

žabí oči třeští.

Dobrý slovo se jim hnusí,

vzduch je plnej pěstí.

Jeden silnou větu zvrací,

třetí by se smál.

Slova znějí provokací,

širák letí v dál – letí v dál.

Oni se jdou prát,

tlučou holí, kohokoli.

Páni tlučou do svejch ústí,

úsměv plnej pěny.

Opodál se spolu hustí

jejich padlé ženy.

Třetí na to hledí z mlází,

smíchem sotva šetří,

dvěma pánům nedochází,

že jsou vlastně ve při – vepři!