O malém rytíři

R: Jede jede rytíř, jede do kraje

Nové dobrodružství v dálce hledaje

Neví co je bázeň, neví co je strach

Má jen velké srdce a na botách prach

1. Jednou takhle v neděli, slunce pěkně hřálo

Bylo kolem poledne, když tu se to stalo

Panáček uhodí pěstičkou do stolu:

Dosti bylo pohodlí a plnejch kastrólů!

Ještě dneska stůjcostůj musím na cestu se dát

Tak zavolejte sloužící a dejte koně osedlat!

R: Jede jede rytíř...

2. Ale milostpane! spráskne ruce starý čeledín

Ale pán už sedí v sedle a volá s nadšením:

Má povinnost mi velí pomáhat potřebným

Ochraňovat chudé, slabé, léčit rány nemocným

Marně za ním volá stará hospodyně:

Vraťte se pane, lidi sou svině!

R: Jede jede rytíř...

3. Ale sotva dojel kousek za městskou bránu

Z lesa na něj vyskočila banda trhanů

Všichni ti chudí, slabí, potřební - no chátra špinavá

Vrhli se na něj a bili ho hlava nehlava

Než se stačil vzpamatovat, bylo málem po něm

Ukradli mu co kde měl a sežrali mu koně

R: Jede jede rytíř...

4. Vzhůru srdce! zvolá rytíř, nekončí má pouť

Svou čest a slávu dobudu, jen z cesty neuhnout!

Hle, můj meč! (a zvedl ze země kus drátu)

A zde můj štít a přílbice! (plechovka od špenátu)

Pak osedlal si pavouka, sed na něj, řekl Hyjé!

Jedem vysvobodit princeznu z letargie

R: Jede jede rytíř...

5. A šíleně smutná princezna sotva ho viděla

Vyprskla smíchy a plácla se do čela

Začala se chechtat až jí z očí tekly slzy

To je neskutečný, volala, jak jsou dneska lidi drzý!

O mou ruku se chce ucházet tahle figůra

Hej, zbrojnoši, ukažte mu rychle cestu ze dvora!

R: Jede jede rytíř...

6. Tak jede malý rytíř svojí cestou dál

Hlavu hrdě vzhůru - on svou bitvu neprohrál

I když král ho nechal vypráskat a drak mu sežral boty

A děvka z ulice mu plivla na kalhoty

Ve světě kde jsou lidi na lidi jak vlci

Zůstává rytířem - ve svém srdci

R: Jede jede rytíř...