Romeo a Julie po deseti letech

Ráno se probouzí jako by v jiném čase

Kolik je hodin? Ptá se. Protáhne se v pase

Aby se ujistila, dívá se do zrcadla

Ne, ještě nevyžila. Ne, ještě neuvadla

Dělám že spím, a zatím tajně ji pozoruji

Jak mluví sama k sobě, jak chodí po pokoji

Chystá si snídani a rozlije hrnek mléka

A kapka za kapkou po stehně jí stéká

Zestárla vedle mě jak všechno v tomhle bytě

Dávno je dospělá a já - věčný dítě

Když vidím, jak se češe, když vidím, jak se svléká

Říkám si, panebože, co jsem to za člověka?

Den za dnem, rok za rokem míjí tak jednotvárně

Snažím se cítit s ní, většinou ale marně

Ona se probouzí, já zůstávám pod peřinou

A dny tak jednotvárně, tak jednotvárně plynou

A dny tak jednotvárně, tak jednotvárně plynou

Jestlipak aspoň tuší, že zahýbám jí s jinou?