Kostičky

1. Hrával jsem si s kostičkama, jako malý chlapec,

i z mramoru mističkama, hrobník byl můj otec.

Pak ten hřbitov zavřeli a táta sehnal práci,

z města jménem Kutná Hora dopis přišel zvací.

Malý město s tradicí a je to celkem dobrý,

v létě můžem na potoce okukovat bobry.

Práce není moc a taky není nikdy venku,

jestli chcete, tak vám dáme naši navštívenku.

R: /: Dál si hraju s kostičkama, mám jich ještě více,

večer, když v kostnici zaplanou svíce,

když turisti odejdou a sál se tichem plní,

sedím mezi lebkama a tma se světlem plní. :/

2. Táta už moc nevidí v kase na vstupenky

a tak čekám jenom já v kostnici na skupinky,

co sem jezdí celoročně na morbidní zájezd,

ale v létě o víkendu, to je přímo nájezd.

Tak si tu tak žijeme a máme počítač,

v pátek večer popíjíme, zajdem na fernet.

Jedno s druhým funguje na imaginaci,

tělo světem propluje, když má motor hnací.

R: /: Dál si hraju s kostičkama... :/

CODA:

Dál si hraju s kostičkama, dál si hraju s kostičkama,

dál si hraju s kostičkama, dál si hraju s kostičkama.