V kodském polesí

Cítím velký den přírody

Majestantný kraj plný

stromů, potoků a skal

Součást říše Trollech -

Kodské polesí

Lesní scenérie

Nekončící aleje

Hluboké rokliny

Křišťalové potoky

Za chladného rána zjara vcházím do kodského polesí

Už u bran cítím život lesa i skrytých bytostí

Dobře o nich vím a o to víc mě mrazí po těle

Jen slabě prosvítá za kopci ranní slunce

Jako k zemi přikovaný v stoje zírám na obzor

Obrovští jeleni kráčí po horizontu

Klaním se jejich kráse a zdravím lesní bohy

Pořád je vidím míhat se mezi křovisky

I já stojím na horizontu, hledím v nekonečné lesy

Mám tu tolik přátel, co více si přát?

Jako bych létal, pln síly na dlouhé cesty

Je jich tu mnoho a všechny krásné, lesní...

V údolí šumí potok, vrány krákají

Kráčím, kam mě vede síla magická

Tisíce lesních hymen mi zní myslí

Sic jsem pouhou návštěvou, cítím stíny domova

Ten strom, jenž mě volal...

Doknout se kůry, pohladit rukou

V přepevném objetí hledím ku větvoví

Jako bych líbal ženu, nemohu teď odejít

Půjdu dál po cestě, čeká mě pramen

Přírodní píseň zpívá les a víla je se mnou

Průzračná voda chladí mé i její ruce

Tolik kypím láskou k lesu a k víle po mém boku

Tak rád bych zůstal, však má cesta vede dál

Přes pole zelenavé já musím jít

Koněpruské jeskyně budiž můj příští cíl

Snad ne nadlouho se teď musím rozloučit

Sídlo dávných keltů prý je tento kraj

Znovu cítím pravdu, nesmrtelný duch

Jistě se vrátím do těch pravých hvozdů

Obejmout paní z lesa, vím, který je to strom