Vtělení ve strom

Jsem starý poutník a nemám přístřeší nad hlavou

Ve vysokých horách kráčím po strmých pláních

Promáčený, sám, při pochodu v oblacích

Tam na hřebeni z dolin vichr duní

Přináší tolik vody, více než déšť v bouři

Jsem starý poutník a v horách síla mě ubývá

Jsem starý poutník a zima strašná mnou prolézá

Jsem ukryt pod kamenem

Cítím krutost velehor

Krev vytéká, kde jsem zraněn?

Musím dojít na vrchol

Bílá mlha každým krokem

Můj zrak není silný

Já však stojím za vrcholem

Klesám do nížiny

Mnoho těžkých překážek jsem směle překonal

Husté lesní království v pravdě očekával

Mé tělo je tak staré, o duši nemluvím

A tohle místo temné jako podzemí

Chci patřit jen do lesa

Chci být jedním z nich

Jsem starý, umírám

Vidím jen bílý sníh...

Mé přání je jediné

Mohutný kmen mít

Mechem tělo obrostlé

Nechci už jen snít

"Na palouku v lesní říši pak objevil se malý smrček,

V jeho duši je kus toho starce, splnil se mu sen, stal se stromem"