Schoulená

Našli maličko lásky,

schoulené nic.

Strach v očích, prokřehlá náruč

a na krku klíč.

Co chvíli tichounce pláče

a já se jí ptám, odkud tě znám.

Měří samotu chvíle tikáním řas,

má možná zlomená křídla a zlomený hlas.

Jak z hnízda vypadlé ptáče

a já se jí ptám odkud jí znám.

Odkud je znám.

Odkud já tě jenom znám.

Jsi k ránu ztracenej sen,

co může mít tisíc jmen.

Schoulená,

odkud jsi vyšla a kam

a kdo tě ztratil se ptám.

Odkud tě znám, marně se ptám.

Odkud Tě znám, marně se ptám.

Našli maličko lásky,

schoulené nic.

Strach v očích, prokřehlá náruč

a na krku klíč.

Co chvíli tichounce pláče

a já se jí ptám, odkud tě znám.

Tu malou schoulenou.

Jsi k ránu ztracenej sen,

co může mít tisíc jmen.

Schoulená.

Odkud jsi vyšla a kam

a kdo Tě ztratil se ptám.

Schoulená.

Odkud tě znám, marně se ptám,

Tak odkud Tě znám, já marně se ptám.

Jsi k ránu ztracenej sen,

co může mít tisíc jmen.

Schoulená,

odkud jsi vyšla a kam

a kdo tě ztratil se ptám.

Schoulená.

Jsi k ránu ztracenej sen,

co může mít tisíc jmen.

Schoulená,

odkud jsi vyšla a kam

a kdo tě ztratil se ptám.

Schoulená.

Odkud tě znám, marně se ptám,

Odkud tě znám, marně se ptám,

Odkud tě znám, marně se ptám.