Beduín

R: Jsem beduín

co jde odnikud nikam.

Příběh je poušť

já pomalu si zvykám

Tak žít.

A žít neumím

jen tak neklidně těkám,

Dotek je spoušť

a co od něho čekám

nic víc...

1. Mám tisíc barevných představ

o zemi písku a dlouhých stínů.

Tisíc a jednu noc nespat

chci v zemi zpěvů muezzinů.

2. Mám tisíc barevných představ

cestou do oáz - vlhkých rtů.

Toužit a nikdy to nevzdat

po těle štíhlých minaretů...

3. Je jedno jakej směr

na poušti hodin už se stmívá

na cestě uvězněn

čas klidně běží a já si zpívám:

Mmmm...

Óóóóó...

R: Jsem beduín...

Óóóóó...