Bůhví kam

Doufám, že čas se zastaví.

Na dveře bouchá mamá.

Všechno to zaplatím, zůstaň!

Teď nahá čekáš, kdo přijde pak.

A když se dotýkám,

ztrácíš se bůhví kam.

Krásná a veřejná,

něžná a lhostejná.

A když se dotýkám,

ztrácíš se bůhví kam.

Proč, když tě právě teď hledám?

A když se dotýkám,

ztrácíš se bůhví kam.

Už se to vrátit nedá.

Přítomnost pomíjivá,

na zádech stále cítím mráz.

Sám, jsem sám, klesám dolů.

Přítomnost pomíjivá,

na zádech stále cítím mráz.

Sám, jsem sám, cestou domů.

A když se dotýkám,

ztrácíš se bůhví kam.

Krásná a veřejná,

něžná a lhostejná.

A když se dotýkám,

ztrácíš se bůhví kam.

Proč, když tě právě teď hledám?

A když se dotýkám,

ztrácíš se bůhví kam.

Už se to vrátit nedá.

A když se dotýkám,

ztrácíš se bůhví kam.

Proč, když tě právě teď hledám?

A když se dotýkám,

ztrácíš se bůhví kam.

Už se to vrátit nedá.