Déšt i pláč

Mlčíme spolu o beznaději.

Proč věci zlé se lidem dějí?

A nic nás nenapadá.

Slunce vychází, zapadá.

Mlčíme spolu o loučení.

Proč dobře je a najednou není?

A nic nás nenapadá.

Sníh taje, pak znova padá.

Vím, že všechno není

tak, jak jsem si přál.

Vím, že po setmění

budem tu dál.

Jen ty a já,

prostě jen tak.

Nebe nad námi,

vše za námi,

déšť i pláč.

Mám, mám strach o tebe tam

v dálce, kde světlo zhasne.

Mám, mám strach o tebe tam

a pláč je pro nás šťastné.

Sníme spolu o odcházení,

dokud tu jsme, tak zlé to není

a víc nás nenapadá,

pole kvetou pak jsou zavátá.

Mluvíme spolu o shledání.

Je to jak nit, jak tiché přání.

A nic víc, víc není.

Svítání, potom setmění.

Vím, že všechno není

tak, jak jsem si přál.

Vím, že po setmění

budem tu dál.

Jen ty a já, prostě jen tak.

Nebe nad námi,

vše za námi,

déšť i pláč.

Mám, mám strach o tebe tam

v dálce, kde světlo zhasne.

Mám, mám strach o tebe tam

a pláč je pro nás šťastné.