Na zámku Versailském

Jsi nádherná, když odíváš se do noci

a tvé neonové oči kloužou po hladině řeky.

Jsi plná krásy, naděje i bezmoci.

Mám-li se smát, či zajíkat se vzteky?

Jsi nádherná, když odíváš se do noci

a tvé neonové oči kloužou po hladině řeky.

Jsi plná krásy, naděje i bezmoci.

Mám-li se smát, či zajíkat se vzteky?

Na zámku Versailleském v nedávném objetí

se jedna z nadějí na kousky rozletí.

Na zámku Versailleském básníci prokletí

těžko napíšou perpetuum dojetí.

Když vím, že štěstí je pomíjivé,

když vím, že život - chladný chrt,

když vím, že štěstí je pomíjivé,

najde tě a ty najdeš smrt.

Jak ten, co ve dni bez mraku

našel ji v autě, ve vraku.

Jak ten, co ve dni bez mraku

našel ji v autě, ve vraku.

Když vím, že štěstí je pomíjivé, / Jak ten, co ve dni bez mraku

když vím, že život - chladný chrt, / našel ji v autě, ve vraku.

když vím, že štěstí je pomíjivé, / Jak ten, co ve dni bez mraku

najde tě a ty najdeš smrt. / našel ji v autě, ve vraku.