Dítě z popelnice

Sněhěm se brodím po práci ráno špinavou Plzní

Petrohrad nad nádražím kde slyším slabé sténání

Ivo Krátký už tam nechodí protože dělá jinde

Své duše kus však zanechal v popelnici dítě

Sahám na zmrzlý kontejner mozolnou svou rukou

Třeštím zraky odpadky hadry

Mezitím pobledlé dítě pláče i tak je mu dobře

Pupečním drátem měděným kontejner ho živí

Je to špína tohle to malé papá shnilý salám

Ten hodila tam stará paní odvedle z domu

Neměla už hlad

Stará místa v Plzni mají tyto zákony

Beru do rukou dítě v pracovních rukavicích

Páchnu olejem chlapeček práchmatem

Budu Ti říkat Ivo vychovám Tě v dílně

Celý patříš práci kovodělnému průmyslu

Matka popelnice otec kontejner

Oba rodiče samozřejmě z plechu ne z plastu

Budu ho přebalovat na ponku v dílně

Chlapi z práce se budou dívat