Prachmatické umění

Kráčím šedou ulicí

Ranní chlad mnou prostupuje

Míhají se kolem dělníci

O šesté se do práce nastupuje

Pracovník každé ráno vstává

Výrobní pásy letí

Továrna mu obživu dává

Práce se železem šlechtí

Úchvatné kouzlo průmyslu

Inspirací mne naplňuje

Neptám se již po smyslu

Každý z nás továrnu obdivuje

Šramot železa se nikdy nezmění

Umbrtkova dřina má dva rozměry

Práce s plechem a skvost hudební

Nenacházím k tomu příměry

Stále zamračená obloha

Hluk, mokro a špína

Moje věčná duchovní poloha

Odpadní vodu místo vína

Lidského umu vrcholem

V krajině železniční koleje

Laskám se s ozubeným kolem

Pro stroje dostatek oleje

Umbrtka je navždy v nás

Nikdy se to nezmění

Nesmrtelný špíny hlas

Prachmatické umění