Umbrtka couvá

Smutné je putování našimi stezkami

Špinavých okruhů, pokaždé o něco chudších

Pokaždé někde chybí alej stromů nebo dům

Je to smutná pravda, změna je vždy k horšímu

Ráno na staveništi jeřábník vousatý

Ve vaťáku oblečený o pravdě nemá potuchy

A Umbrtka couvá před olověnou koulí

Ani svatá trojice ze Skartu neochrání strom

Neustále se myšlenkami vracíme k Umbrtkovi

Věčné stálosti a jednotě

Což nám přináší neskonalou útěchu

Ve špatném uspěchaném světě