Hlína

Kam letí stín který sílu ztratí

Kam letí?

Kam letí vír který nic neuchvátí

Kam letí?

Kam letím já?

Hlína se v zemi převaluje

Kořeny hltavě polyká

Něco jí tlačí - něco tu je

Straší jí vlastní podoba

Do nitra nevidí - vesmírem přikrytá!

Kam letí tón který se náhle zkrátí

Kam letí?

Kam letí šíp, který nedoletí

Kam letí?

Kam letím já?

Hlína se v kartách přehrabuje

Slepota ve tmě zaniká

Netuší o čem pochybuje

Neví čeho se varovat

Do výšky nestoupá - Na ohni přibitá!

Hlína se kolem sebe točí

Všeho se v sobě dotýká

Křemeny jiskří místo očí

Není si na co stěžovat

Dopředu nevidí - do všech stran rozlitá!

Zavřené pokoje v duši mě studí

(Hlína by letěla jen neví kudy)

Cosi se ve mně jak sirotek hledá

(Hlína by letěla i když se nedá)

Drží mě za kliku mé vlastní dlaně

(Hlína by letěla snad se to stane)

Co je tam za dveřmi? Kdo mě to hledá?

(Konečně hlína se od země zvedá)

Hlína se vysoko vysoko v oblacích

Nad svojí hlavou ztrácí

Oheň si s vesmírem poklepou na čelo

Hlína se k zemi kácí...

Hlína se k zemi kácí!