Až louky rozkvetou

Až louky rozkvetou a sluncem skrásní

stanu se poetou a budu psát

o vodách, které hučí,

o osadách, které spí

o dívkách, které učí,

co se smí, je, jé, jé.

Nad krajem rozkvetlým

ti umnou básní

nejlépe vysvětlím,

že mám tě rád

Pak možná v tichu lesním

co nesmím poznám sám.

Přesto tam prosbu svou zašeptám.

Nad krajem rozkvetlým

ti umnou básní

nejlépe vysvětlím,

že tě mám rád.

Pak možná v tichu lesním

co nesmím poznám sám.

Přesto tam prosbu svou zašeptám,

přesto tam prosbu svou zašeptám,

přesto tam prosbu svou zašeptám.