Chýše z větvoví

Tak žít za městem, tam kde houstne les

sám a sám, sám a sám.

Kde je klid, podél cest voní něžný vřes,

vím, že tam slunce má svůj chrám.

Žít místo v podkroví v chýši z větvoví

a nevnímat, jak ubíhá čas,

jen slýchat tichý hlas,

když pampelišky květinám vypráví,

les mě osloví:

Chlapče, koukej, duha září,

tak se brouzdej louží,

ptákům ve větvích zpívej píseň

o přátelství všech růží.

Laně se pasou za pasekou,

když je vidíš, dech se ti úží.

Hlídají ukrytou ve křoví

tvou chýšu z větvoví.

V ní bych snil samoten celou noc a den,

bláhové, mé sny bláhové.

O dívce, která má v očích modrý len,

ta zná mé myšlenky toulavé.

Žít místo v podkroví v chýši z větvoví...

Chlapče, koukej, duha září...

Laně se pasou za pasekou...

Jó, tak žít za městem, tam kde houstne les,

sám a sám, sám a sám.

Kde je klid, podél cest voní něžný vřes,

vím, že tam slunce má svůj chrám.

Žít místo v podkroví

v chýši z větvoví

a nevnímat, jak ubíhá čas,

jen slýchat tichý hlas.