Náruč krás

Chtěl jsem jednou jít a ódy pět

Chtěl jsem slávu mít a získat svět

Snahy bylo dost, však málo sil

Pak ale náhle změnil jsem styl

Když při setkání

mi jeden blázen poradil

Měl ten blázen typ a velký plán

Znal snad život líp a řek´ mi sám

Dáme lidem víc než mohou vzít

Než mohou znát a než mohou chtít

Jejich vděk celý věk budeš mít

Dáme, dáme, dáme

dáme to, co máme

Dáme, dáme, dáme mezi lidi hráz

Dáme, dáme, dáme

Dáme, to co máme

Dáme lidem stálý mráz

Dal jsem světu stín a stínu tvar

dal jsem květu spleen

a lidem zmar

Marně čekal jsem stříbrný řád

Anebo vděk, co moh´ by mě hřát

Tak jsem zkusil dál

od moudrého si pomoc přát

Byl to lepší typ a lepší plán

Znal ten druhý líp, co teď už znám

Dáme lidem víc, než mohou chtít

Lásku a cit a blažený klid

Jejich vděk celý věk budeš mít!

Dáme, dáme, dáme

dáme to, co máme

Dáme, dáme, dáme mezi lidi hráz

Dáme, dáme, dáme

Dáme, to co máme

Dáme lidem náruč krás

Dal jsem světu klid a lidem cíl

Dal jsem lásce cit a v něm svůj díl

Dal jsem lidem víc,

než moh´ jsem dát

Nemám teď nic,

však dával jsem rád

Jejich vděk celý věk budu znát!

Dáme, dáme, dáme

dáme to, co máme

Dáme, dáme, dáme mezi lidi hráz

Dáme, dáme, dáme

Dáme, to co máme

Dáme lidem náruč krás