Neusínej

Den pozvolna končí

Slunci zbývá malý skok

I píseň, co má mnoho slok

Má poslední notu a víc už nic

Tak přehlušit to ticho

Co tu zní pod oknem tvým

Kde se chystáš k spánku

Prosím, spleť své sny do copánků

A já se po nich vyšplhám

K tobě do pokoje

A nebo jako v pohádkách

Poruč vlaštovkám

Ať na křídlech mě vynesou

Lehkého jak dech

A nebo mám jít po střechách?

Tak pojď ven, je to hřích být sám

Přijď, snad tuto krásnou chvíli neprospíš

Přijď, nebo se učekám...

Tak stále bdím s prosbou nevinnou

Jako stín ti šeptám větu jedinou

Neusínej, ještě neusínej...

Kolikátou noc tady postávám

Nevím sám

Vždyť pouze jedno přání mám

Neusínej, ještě neusínej

Lásko má

Jenom nebuď líná

Pospíchej

Já jenom znám

Jak slovům noc hlavy stíná, jsi-li sám

Jen jsi-li sám...

Neusínej, ještě neusínej

Neusínej, ještě neusínej...

Dnes každý strom a každý keř

Tu ševelí a tomu věř

Neusínej, ještě neusínej...

Jako solný sloup tu stojím dál

Doufat jsem nepřestal

Neusínej, ještě neusínej...

Lásko má, jenom nebuď líná

Pospíchej

Já jen znám, jak slovům noc hlavy stíná

Jsi-li sám, jenom jsi-li sám

Neusínej, ještě neusínej...

Neusínej, ještě neusínej...

Zhasla jsi a já si uvědomil, že se nedočkám

Asi to byl omyl, čekat pod okny se už dnes nenosí

To jen básníci se tím ještě honosí

Nejspíš jen tak, ze setrvačnosti

A kvůli rýmu

Tak půjdu raději domů

Abych tu snad náhodou nechytil rý... mu...

Abych nenastydnul...