Přítmí (Alenčin bál v Říši divů)

Spím v hlubinách spánku

Zlým snům unikám

Čí ruka se spánků

Mých dotýká?

Proč se náhle otvírají dveře vědomí?

Co skrývají?

Kdo ví?

Já nejistě kráčím

Tím sklepením snů

Mé oči mi smáčí

Proud démantů

Alenka v říši divů pořádá dnes bál

Mne láká dál

A dál

Lepě svihlí tlové v dálce doumají

Žvahlav dal si moji hlavu za svůj pás

Mamně žární krsy krásně zpívají

Alenka mi říká: Víš-li, co je v nás?

Přítmí - nic víc než přítmí každodenní

Přítmí - a spěch, co modrou v šedou mění

Přítmí - a prach a bláto ulic města

Přítmí - a sníh a zapadaná cesta

Přítmí - a nám pohádky v něm schází

Přítmí - kdo ví, jak se za zrcadlo vchází?

Přítmí - v mysli mám přítmí lichých vteřin

Přítmí - v mysli mám přání prázdných peřin

Přítmí - nic víc namísto říše světla

Přítmí - nejspíš se naše cesta spletla

Přítmí - nic víc namísto Říše divů

Bál byl v Říši divů

Já sám na něm byl

Stín kdyby snad znovu

Mou mysl pil

Zavolám: Chrudošiví borolové jsou

Mé přítmí odnesou