Rosemary

Šíje kryta, vlasy,

pás jako půl vosy

a ústa jarní vítr dých,

svět byl můj bál,

když jsem s Rosemary stál,

a celej jsem vzplál jak vích.

Mluví o ní s bázní,

říkají, že blázní,

když je stále samý smích,

svět byl můj bál,

když jsem s Rosemary stál,

a celej jsem vzplál jak vích.

Já nedbám, že jde o ní moc fám,

všechny dávno už znám,

ať si říkaj co chtěj, hej.

Má nejkrásnější tělo všech těl

a co víc by jsem chtěl,

zkrátka má všechno nej.

Přijdou horší věci,

jsou na to dva svědci,

hlahol zvonů kostelních,

svět byl můj bál,

když jsem s Rosemary stál,

a celej jsem vzplál jak vích.

Já nedbám, že jde o ní moc fám...

Přijdou horší věci...

A celej jsem vzplál jak vích.

Svět byl můj bál, když jsem s Rosemary stál,

a celej jsem vzplál jak vích.

Svět byl můj bál, když jsem s Rosemary stál,

a celej jsem vzplál jak vích.

Ná-ná-na-na-na-na-na-ná...