Se svou Mášou

1. Tak pokud já vím, to začalo tím,

že šel jsem náměstím,

se svou Mášou, svou láskou.

Dál kousek byl sad a soumrak už pad

a já chtěl blíž se znát se

svou Mášou, svou láskou.

R: Jen stromy se dívaly,

jak jsem krásně zoufalý,

jak se ptám, jestli smím.

Jak dobývám básněmi

její tajná území

s úspěchem nejmenším.

2. Můj přítel se smál, tak nedojdeš dál,

prý abych líp to hrál,

se svou Mášou, svou láskou.

Pak potkal jsem ji až za spoustu dní

a přítel můj byl s ní,

s mou Mášou, mou láskou.

R: Jen stromy se dívaly,

jak jsem krásně zoufalý,

jak už dál nechci žít.

Ty smutky zas opadnou,

jenom příchuť záhadnou

vzpomínkám nelze vzít.