Šel setník z vojny domů

Šel setník z vojny domů, šel

Hlad a žízeň měl

Ušel dlouhej lán

Nejhezčí ze všech šenkýřek

Pak ten setník řek:

Dej mi vína džbán!

Za svýho krále já se s vervou bil

Můj pluk padnul, já jsem zbyl

Dej chleba, víno a tak dál

Ať žije válka! Zdráv buď král!

Šenkýřka řekla: Vojáku

Za pár zlaťáků

Všechno můžeš mít

Leč chudej setník neměl nic

Chtěl jen jíst pár lžic

Chtěl jen džbánek pít

Za svýho krále on se s vervou bil

Šel a strádal víc, než žil

Jen jeden zákon z vojny znal:

Ať žije válka! Zdráv buď král!

Když setník prázdný džbánek zdvih

Hovor v šenku ztich

Ticho bejvá zlý

Pak se však ozval dívčí hlas:

Vem tvou válku ďas

A tvý pány s ní!

Za svýho krále s vervou šel ses bít

Teď máš žízeň, teď chceš pít?

Běž i s tou válkou o dům dál

Víno ať dá ti ten tvůj král!