Víla

Víla, má průsvitný háv,

když ke mně o půlnoci vstoupí,

ó má víla, je nejhezčí z žen,

já prosím ji jen zůstaň mou

Víla, má průsvitný háv,

když ke mně o půlnoci vstoupí,

ó má víla, je nejhezčí z žen,

já prosím ji jen zůstaň mou

zůstaň mou

Pojednou včera nepřišla

moje víla, a já vím, kam šla,

pojednou cítím lítost nezměrnou,

že i víla bílá může být nevěrnou,

být nevěrnou, být nevěrnou...

Víla, má průsvitný háv,

když ke mně o půlnoci vstoupí,

ó má víla, je nejhezčí z žen,

já prosím ji jen zůstaň mou,

zůstaň mou

Tak i víly jsou jen na pár chvil,

a už po nich zbyl jenom vánek,

jako dívky, o kterých jsem snil,

v mé mysli pak zbyl jenom spánek

Zůstaň mou