Čekání

Plnej stůl, plnej džbán

v očích sůl smutnejch rán

práznej kout pro můj klín

prázdné dvě sklenky

co čekají na vůni vín.

Slyším čas kolem jít

každej z nás musí chtít

jak ten pár motýlů

co slepě jak za láskou

za světlem v noci sem vlít.

Když se dovím

kde hledat tě mám

tak nezaváhám víc

a hned tě dám

přinést sem k nám

tím párem motýlů.

Pak vína zář

by mi zbarvila tvář

svým nachem ze sklenic

a to, co mám na srdci,

mohla bych konečně říct.

Jako vrah - lampy žár

změnil v prach křídel pár

slyším čas kolem jít

marný je čekání

nestačí pouze jen chtít .

Když se dovím

kde hledat tě mám

tak nezaváhám víc

a hned tě dám

přinést sem k nám

tím párem motýlů.

Pak vína zář

by mi zbarvila tvář

svým nachem ze sklenic

a to, co mám na srdci,

mohla bych konečně říct.