Jsou chvíle

Jsou v životě chvíle a zatáčky cest

kdy nevíš, nevíš, jak dál

a pomníčky bílé z vyhaslých hvězd

a písně cos’nedohrál

Jsou chvíle, kdy stačí jen jedinej krok

a prohrálś všechno cos měl

když svědomí tlačí a den je jak rok

tak rád bys nezapomněl

Že tráva je měkká a i když se bráníš

tak uměl bys v ní ještě spát

že k něčemu dobrá je někdy i probdělá noc

že pár lidí čeká až domů se vrátíš

a nikdy se nebudou ptát

snad ví co tě leká a čím se trápíš tak moc

Cesta se smeká a nevíš jak dál

když není, není kam jít

hluboká řeka a proud mosty vzal

a stačil i břeh podemlít

Chvilička stačí a bortí se svět

a končí všechno, cos chtěl

jak hazardní hráči máš na klopě květ

a málem jsi zapomněl

Že tráva je měkká a i když se bráníš

tak uměl bys v ní ještě spát

že k něčemu dobrá je někdy i probdělá noc

že pár lidí čeká až domů se vrátíš

a nikdy se nebudou ptát

snad ví co tě leká a čím se trápíš tak moc

ví co tě leká a čím se trápíš tak moc