Lán

Každé ráno vstával

Dřív než sousedé

Dole za vsí pod cestou

Tam měl pole své

Samý jíl a kámen

Věčná práce, všem se z očí ztrácel

Znal jen ten svůj lán

Měl pár velkých plánů

A svůj starý rýč

Lidé z jeho zisků prý

Budou celí pryč

Usmíval se málo

Málo sklízel, jen samá svízel

Znal jen ten svůj lán

Záda jsou bolavá

Sen dál snem zůstává

Duši měl tak pustou

Plnou tmavých brázd

Ze štěstí si odlomil

Tu nejmenší část

Čas byl jeho pánem

Věčná tíha, čím dál hůř stíhal

Proklel ten svůj lán

Jen on sám,

Proklel svůj lán,

Udolán