Lyrics Věra Martinová

Věra Martinová

Myšlenky

Jak se znám

jsem vždycky první z nás dvou kdo se hádá.

Poslouchám

svůj vnitřní hlas a další předsevzetí padá.

V ulitách svých těl schovávame svět,

vrásky souvětí v prachu příštích let.

Uklízím

a větrám nepokoje přelétavé mysli.

Nespěchám

kompromis duše není vodorovný ale svislý.

Stará tíha zlozvyků dusí mír a klid,

zamknu skříňku povyků slovy lát a klít.

Navštívím

rýmy ve službách