Proč se k ránu chlapi ztrácejí

Víš, měla jsem já hloupá

ti tenkrát pusu dát

a nebejt zas tak skoupá

když's' mi za ohradou z klád

pevně stisk mý tělo horký

planoucí nadějí.

Bože, řekni, proč se k ránu

chlapi jak hvězdy ztrácejí.

Předvádíš, co máš síly

jak stromům lámeš vaz

však mrknu a jen chvíli

a seš' mně napospas

šeptáš, lásko, jsi ta pravá

já vzdychám s nadějí.

Bože, řekni, proč se k ránu

chlapi jak hvězdy ztrácejí.

Kam déšť a větru vlání

a jen tví hřebci smí

do temných, širých plání

lásko, vypustil's' mý sny

rtěnkou na sklo píšu v slzách

a ptám se s nadějí.

Bože, řekni, proč se k ránu

chlapi jak hvězdy ztrácejí.

Bože, řekni, proč se k ránu

chlapi jak hvězdy ztrácejí.