Srdcem jsi zústal u koní

Jednu lásku máš, koně,

všeho rád se vzdáš pro ně

a jsou ti vším,

ze tvých vlasů stáj voní,

chtěl bys tu mít ráj koní,

a já jsem dým,

jsi nešťastný, dokud ti podkovy nezazvoní,

i když tě tu mám, srdcem jsi zůstal u koní.

Když je nejde hnát k brodu,

nanosíš jim rád vodu,

učíš je pást,

pak se ženeš sám cvalem,

strachy omdlívám málem,

mám tě jen část,

ta věta, že budu tvá jediná v uších mi zní,

to řek jsi ty sám, srdcem jsi zůstal u koní.

Šla jsem kvůli tobě z města s velkou ocho tou,

teď mě osud za to trestá věčnou samotou,

celý den jsi u svých ohrad, kde tě dohoním,

musím to prohrát, srdcem jsi zůstal u koní.

Až když umíráš hlady,

zjistíš, že mě máš tady,

a chceš tu být,

jenže někdo k nám přiběh,

že se rodí vám hříbě,

musíš tam jít,

zas přijdeš až ráno a tak to jde většinu dní,

E7h E7 A7

i když tě tu mám, srdcem jsi stejně u koní.

Koně mají rody s erby a pár otěží,

jedni letos běží derby, druzí neběží,

celý den jsi u svých ohrad, kde tě dohoním,

musím to prohrát, srdcem jsi zůstal u koní.

Já musím jít s tebou i za nimi, už jsou i mí

a tak tě tu mám, srdcem jsme oba u koní

a tak tě tu mám, srdcem jsme oba u koní