Je nám dáno

Je nám dáno, zázrak svůj tu žít

Časem plout a vanout, jít a nedojít

Proč je nám dáno dávat, když můžem brát?

Vím proč slzy kanou? Proč smích má svůj řád?

Každý pláč je rubem úsměvu

Každý den končívá tmou, ou, ou

Zdává se mi dávné téma, housle zní tam v moll

Já tak chvílemi jsem jak němá, jsem jak travní stvol

A houslové tóny srdce svírají

Proč láska tak voní, než mě rozkrájí?

Je nám dáno všechno za lásku dát

Potom, když slzy kanou, je to důvod vzdát

Je nám, je nám dáno, jít a dál jen jít

A já, než projdu bránou, nechci mít svůj klid

Každý pláč je rubem úsměvu

Každý den končívá tmou, ou, ou

Zdává se mi dávné téma, housle zní tam v moll

Já tak chvílemi jsem jak němá, jsem jak travní stvol

A houslové tóny srdce svírají

Proč láska tak voní, než mě rozkrájí?

Každý pláč je rubem úsměvu

Každý den končívá tmou, ou, ou

A v srdci mám tisíce záchvěvů

Proč jdu dál a zas cestou tou, tou, tou?

Zdá, zdá se mi dávné téma, housle zní tam v moll

Já tak chvílemi jsem jak němá, jsem jak travní stvol

A houslové tóny srdce svírají

Proč láska tak voní, voní, než mě rozkrájí?