Stíny výsluní

Jdu si dál v rytmu sezóny

někdo zkouší mě zmást

Kdo mi přál cestu do nikam

past už líčí

Celá já marně unikám

Stíny výsluní, já je znám

Na vahách, v křesle houpacím

vážím úlomky snů

přejít práh, jen se popálím

a tak váhám

Lhostejnosti úslužný proud

odnes, by s s čím nelze hnout

jenže já se znám, já se znám

slabá, podléhám

Volný pád nebo vznášení

když mám způsobná být

chci se smát

zralá k úletům, lehkovážná

Nápověď je křehounká síť

do náruče pevně mě chyť

chci si s ohněm hrát, s ohněm hrát

velkou lásku znát

Čert vzal mdlé manekýny

výkladní skříň a show

když se mi zdáš tak jiný

proč mi mráčky hlavou jdou

Výsluní má své stíny, z přítmí se táhne chlad

výsluní má své stíny, u tebe se chci hřát

Dost už mám letmých vzplanutí

cestou ztrácejí dech,

řekni sám, že jsi jediný,

kdo mě spoutá

Tobě všecko projde, máš klid

já mít rozum

zmizím dřív

než se věci začnou dít

Výsluní má své stíny, z přítmí se táhne chlad

výsluní má své stíny, u tebe se chci hřát

Výsluní má své stíny, z přítmí se táhne chlad

výsluní má své stíny, u tebe se chci hřát

Jdu si dál v rytmu sezóny

někdo zkouší mě zmást

co by stál příběh o štěstí

mnohem víc než jen slast

Do mých ztrát nebo nálezů

vešla láska jak trám

při zdi hrát - to mě nebaví

zase dávám co mám