Peaceman

Stínem dnů

kráčí fádní tvář

na tílku mříž

potištěný fáč

Na zádech terč

kam střílet se dá

pod ním verš

zda smysl to má

Já zůstal stát přiznávám

strach o něj mám

křičím stůj a vrážím do lidí

co vůbec nevidí

svou tvář - zlé tušení

že na něj někdo vystřelí

Jdu za ním dál přísahám

strach o něj mám

křičím stůj a větrám svědomí

snad můj křik

prolomí - mlčení

to zlé lidské mlčení