To se nesmí stát

Celá pod stínem, vidím tu zkázu

Země skomírá, lidí po málu

sem a tam bloudí, nenajdou cestu ven.

Zachází to Slunce poslední

zachází, lidé jdou domů spát

netuší, že už se nerozední

noc poslední černý háv si obléká.

Předtuchou zlou naplněný jsem

slyším, jak zpěv ptáků utichá

tušení, že lavina sílí

cítím dech noci jak blíží se blíží.

Jen blázen dál zná

jen blázen sám dá ti odpověď svou, co dál,

až přežiješ svět, ten co jsi znal.

To se nesmí stát, nikdo z vás nesmí dál

jen tak jít svůj život odevzdat,

utíkám, mé nohy žene strach,

však hrdlo mé strachem se svírá.

Probouzím se tím strachem posedlý

probouzím, venku svítá,

znavený noční můrou dál,

vždyť byl to sen, co se mi jen zdál.