Smutek

Našel jsem smutek pod lampou v dešti spát..

ležel nahej, v ruce zmačkanej cár

otevřel oči, tiše mi povídá

nediv se chlape, kdo by o smutek stál.

Spim tu už roky

člověk mě holí hnal

mou hrdost srazil

hlouposti přednost dal.

Štěstí se v dešti výčitek ztratilo

zbyla jen smůla, tý se zadařilo.

Podal mu ruku a ze země jsem ho zved

pozval ho domů, dal jídlo .. všechno sněd

mě smutku nevadíš!

dík tobě já dneska vim,

co je to úcta..

mít rád..

odpouštět jiným..

Spim tu už roky

člověk mě holí hnal

mou hrdost srazil

hlouposti přednost dal.

Štěstí se v dešti výčitek ztratilo

zbyla jen smůla, tý se zadařilo.

...