Boží muka

Proč je tak jiná má milá

dívá se stranou dává mi ruku?

Proč prsten v dlani ukrývá

a říká mi pane a ne kluku?

Někdo ji u vrátek čeká

volá ji zpátky - už jít musí

Nemá se zlobit a hledat dál

a ve velkém městě štěstí zkusit

Přijel jsem z války jako starý kůň

s hvězdou a kusem papíru který mi dali

Běžel jsem v blátě a dešti zpátky

a smál se a plakal

A kolem mě lidi šeptali „Toho jsme znali“

Odejdu k řece pít její klid

zahodím špínu a zlato

O chladných vlnách budu snít

a ptát se pohledy: „Můj Bože, stálo to za to?“

A z velkých a malých kamenů postavím

na rozcestí uprostřed polí kamenná boží muka

Dál ať jdou ti které dálka zláká

a zůstanou ti které něco bolí